Spravedlivý z víry živ bude

Martin_Luther_by_Lucas_Cranach_der_Ältere.jpegRozdělení působí bolest, ale bolest nás zase nutí, abychom se s rozdělením nespokojili. Poslední papežové jsou příkladem toho, jak je možno vytrvale a trpělivě hledat smíření a nabízet jednotu v různosti. Týká se to i vztahu katolíků a luteránů. Svědčí o tom i aktuální cesta papeže Františka do Švédska ke společnému setkání se Světovou luterskou federací.

 Reformátor Martin Luther (1483–1546) není ani pro evangelíky neotřesitelnou autoritou, ale rozhodně ho nelze obejít. Neobešel ho ani Benedikt XVI., který v roce 2011 navštívil bývalý Lutherův klášter (augustiniánský) v Erfurtu, kde pronesl zamyšlení nad Lutherovou otázkou: „Jak dosáhnu milostivého Boha?“ Otázky po Bohu si dnes s takovou palčivostí lidé obvykle nekladou, a tak by se měli od Luthera v této věci učit – řekl tehdy Benedikt XVI., který ale při jiných příležitostech nesmlčel i své výhrady vůči protestantismu.

Každopádně otázka „Jak dosáhnout milostivého Boha?“ zcela rezonuje s právě končícím Svatým rokem milosrdenství vyhlášeným papežem Františkem. Ostatně své proslulé teze proti zneužívání odpustků začal Luther takto: „Když náš Pán a Mistr Ježíš Kristus řekl: ‚Čiňte pokání‘, chtěl, aby celý život věřícího byl pokáním.“ Navíc Luther sám napsal o svaté zpovědi, že se mu „náramně líbí“, leč v luterské tradici se přesto neujala. Možná i to je dokladem toho, že se kdesi stala chyba. Celý příspěvek

Nové impulsy ekumenickým vztahům

Lund_domkyrkan2007V švédském Lundu, v luterské katedrále podepsali předseda Světové luterské federace Munib Younan a papež František společné prohlášení. To vybízí k posílení teologického dialogu, ale i k společné službě potřebným.

„Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně“ (Jan 15,4).

S vděčným srdcem

Tímto společným prohlášením vyjadřujeme radostné uznání Bohu za tuto společnou modlitbu v lundské katedrále, kterou zahajujeme vzpomínkový rok 500. výročí Reformace. Padesát let stálého a plodného ekumenického dialogu mezi katolíky a luterány nám pomohlo překonat mnohé rozdíly a prohloubit mezi námi porozumění a důvěru. Zároveň jsme se znovu sblížili prostřednictvím společné služby bližnímu, nezřídka v situacích utrpení a pronásledování. Díky dialogu a sdílenému svědectví už si nejsme cizí, ba naučili jsme se, že to, co nás sjednocuje, je větší než to, co nás rozděluje. Celý příspěvek