F. M. Bartoš: Husovská bádání

Jan_Hus_2Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě počínejte, buďtež silní, a všecky věci vaše ať se dějí v lásce.“ (IKor 16,13) Učme se taktéž nikomu neubližovat, všem přáti dobrého, míti úctu k starším, nezáviděti rovným, varovati se vypínání, říditi se rozumem a milovati ctnost. Zachovávejme co je dovoleno, varujme se zlého pro svoji spásu, nestyďme se mluviti pravdu. Nezadržujme slovo v čas spásy, neskrývejme moudrost v její kráse, nevzpírejme se jinak slovu pravdy, jděme za slovem pokoje a spravedlnosti, aby s námi byl pokoj a spravedlnost. Pomáhejte mi, když jste na mne vložili svoje věci a tíhu, takže věru mohu říci s Písmem (5Mojž 1,10): Nemohu vás věru nésti sám, ježto Hospodin, Bůh váš, rozmnožil vás. Hospodin, Bůh otců vašich, rozmnožiž vás nad to, jak jste nyní, tisíckrát více a požehnej vám. Nejsem s to, abych sám nesl práci, břímě i spory vaše. Vydejte ze sebe muže moudré a znalé, jejichž povaha se osvědčila v pokoleních vašich, abych je vám postavil v čelo.

 Z Husovy řeči když se ujímal rektorátu na UK 20. října 1409
 (Uvádí F.M.Bartoš v publikaci Co víme o Husovi nového, Praha 1946)

 

Čechám se dostalo vzácné cti v dějinách evropského lidstva; byly nejen prvou zemí, která ubránila vlastní přesvědčení náboženské proti všemocné církvi, vyzbrojené všemocnými zbraněmi hrubého násilí, ale která nadto uzákonila klidné soužití mezi dvojím vyznáním. Čechy se tím staly na půl druhého století ostrovem náboženské svobody a zůstaly útočištěm nejednoho pronásledovaného pro víru, i když reformace XVI. století podstatně rozšířila oblast náboženské svobody. Na těch základech vyrostla naše kultura předbělohorská se zvláště krásným svým květem Jednotou bratrskou, jíž univerzita Karlova dala několik vůdčích osobností.

 F.M.Bartoš, Karlova universita v době Husově, Tábor 1948