Pravá podoba Jana Husa

182323Profesor František Šmahel (1934), je mezinárodně uznávaný český historik specializující se na pozdní středověk. Jeho práce o dějinách lucemburského období, husitství či Karlovy univerzity byly přeloženy do mnoha jazyků. Respektovaný devětasedmdesátiletý mediavelista pomohl očistit období husitství, jako významného společenského a duchovního pohybu předznamenávajícího evropskou reformaci od nacionálních a politických kontextů. K blížícímu se velkému jubileu – 600. výročí Husovy smrti – se ke čtenářům dostává jeho kniha „Jan Hus, život a dílo“.

Autor na základě dějinného pozadí – situace na univerzitách v Praze a Lipsku, vydání Wyclefových spisů – výtečně vykresluje Husovu postavu. Jde o svižným a stravitelným způsobem napsaný životopis českého náboženského reformátora, jenž v mnohém předstihl svoji dobu. Šmahelův Hus je z masa a kostí, neodsuzuje různé hry a radovánky, protože po těžké práci je třeba obnovovat síly, má pochybnosti, hledá pravé cesty, má vzory i ideály, je inspirovaný biblickým životem i pronikavě přemýšlejícím Wyclifem. A protože je také univerzitní mistr nahlíží vše kritickým duchem.  Umí riskovat a ve jménu pravdy, jít hlavou proti zdi…Betlémský kazatel ale má i zodpovědnost za ty, ke kterým mluví, a kteří mu naslouchají. Za své prozření spíše vděčí napůl rozumovému, napůl emotivnímu hloubání o své víře. Zrál pomalu, není přeintelektualizovaný kazatel, kterého by těšilo manipulovat davem, vnímá, že veškeré konání se může stát i politikou, proto hledá cestu ke králi a jeho věrným, aby využil jejich moci pro prosazení pravdy. Nedaří se mu a tak dává přednost ideálům i za cenu nejvyšší…Husův lidský osud se stal mezníkem v dějinách. Svým rozhodnutím jít na hranici se stal, aniž to zamýšlel, spolutvůrcem dějinné epochy. Žádná úvaha o českých duchovních dějinách a české zbožnosti nemůže pominout Husa.

„V mnoha životopisech je Husovi takřka od jeho narození přisouzena role mučedníka nebo heretika. Tato kniha naopak bude sledovat, jak se Hus postupně stával Husem“, píše historik v úvodu, kde také čteme: „Velmi by mne potěšilo, kdyby se kniha dostala i do rukou těch, kteří do středověku nezavítají příliš často“.

Kvalita díla a otázky, které kolem Husa zůstávají a nepřestávají vzrušovat, přesvědčují, že se autorovi jeho přání vyplní.

Iva Benešová