2013 – Pavel Kravař

Jan Milič Lochman (zemřel v lednu 2004), profesor na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě i rektor univerzity v Basileji, napsal ve svých pamětech o studiu na prestižní koleji univerzity ve skotském St. Andrews v roce 1946/1947. Denně chodil na fakultu kolem kříže na dlažebních kostkách, který označoval místo, kde byl 23. 7. 1433 upálen Pavel Kravař. Kdo byl tento málo známý husita?

Pocházel z Kravař, vesnice poblíž Opavy. Dnes je to město s překrásným zámkem. Nic víc ale o milém Pavlovi nevíme. Narodil se patrně kolem roku 1390, chtěl být lékařem. Dověděl se, že nejlepší lékařská fakulta té doby je v Montpellier ve Francii, vypravil se tam studovat.   Dosáhl hodnosti bakaláře medicíny a odešel do Paříže na Sorbonnu studovat filosofii. 1415 je tu promován na mistra filosofie. Pro doktorát do Montpellier už nešel, protože spěchal do Čech. Již v květnu 1416 se objevuje na pražské univerzitě. Ale nepobyl tu dlouho. Bylo to v době  upálení Jeronýma Pražského. Skoro se zdá, jakoby tento kostnický mučedník předal štafetu mladému Pavlovi. Ten měl už trochu rozhled po Evropě  Povolání lékaře se mu výborně hodilo k cestování v době vojenské blokády husitských Čech. Hranice byly otevřené jen do Polska, které se nedalo přimět k pronásledování husitů, přicházejících do země. Sem Pavel Kravař zamířil a dokonce se tu stal osobním lékařem krále Vladislava. Polský postoj byl do veliké míry ovlivněn tím, že husitská vojska pomohla Polákům v boji proti německým křižákům. V roce 1427 byl Kravař propuštěn ze služby u dvora, ale zůstal v zemi dál a působil zřejmě jako lékař.  Pět let poté přijel do Toruně, předního města řádu německých křižáků. Zde pracuje jako diplomat. Píše dopis polskému králi, chce se s ním setkat a získat ho pro jednání o míru mezi Polskem a německými křižáky.  Krále Vladislava však nepřesvědčil a jednání se neuskutečnilo. Tento dopis je jedinou písemnou památkou na Pavla Kravaře.

Z Toruně se vrátil do Prahy, která byla plná očekávání, jak dopadne jednání o míru s koncilem basilejským. Západní Evropa se znovu otvírala a Pavel Kravař využil této příležitosti k cestě do Skotska. Měl s sebou doporučující listy pražské univerzity.  Proč zrovna tam?  Nevíme. Asi to nemohla být snaha získat spojence pro pokračující jednání na basilejském koncilu. Jistě hájil husitské myšlenky na univerzitě. A tvrdě narazil. Biskup Henry Wardlaw ho obžaloval ze šíření heretického učení Husova a Viklefova. Byl zatčen a souzen. Ze záznamů soudního přelíčení se dovídáme, že se hájil velmi obratně a statečně. Byl odsouzen k smrti a 23. července 1433 na náměstí upálen. V ústech měl měděný roubík, aby ani v posledních chvílích nemohl oslovit přihlížející lidi.

Památka českého doktora přetrvala ve Skotsku vládu katolické církve, svržené po sto letech reformací. Pro St. Andrews se Pavel Kravař – Paul Kraw-  stal prvním mužem, který přiblížil Skotům střední Evropu. V roce 1933 vzpomnělo Skotsko a Československo pětistého výročí jeho smrti zasazením pamětní desky na místě upálení. Ta zřejmě během desítek let zmizela. Letos měla být odhalena nová deska péčí profesora Paula Vyšného, který přednáší na univerzitě soudobé dějiny. Vyšného otec byl evangelickým farářem na Slovensku.

Miroslav Frydrych (podle F. M. Bartoše)